IMPELLITTERI - War Machine

I don`t know why we all can`t live in peace
Here comes the war machine

Bojová témata byla v metalu vždycky oblíbená, ovšem v době, kdy je pojem válka skloňován mnohem častěji, než by se asi komukoliv normálně uvažujícímu o osudu světa zdálo, může být název alba „War Machine“ poněkud dvojsečný. Chris Impellitteri, který si se svou stejnojmennou úderkou připíše zanedlouho na hřbet už čtvrtý křížek, ..více

[recenze]

[01.12.2024]

[Savapip]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

Chris IMPELLITTERI (IMPELLITTERI) - Tahle kapela je jako válečný stroj

Chris Impellitteri se vrací po šesti letech, což je jeho nejdelší pauza za celou kariéru. Možná trochu vynucená covidovou pandemií, ale na výsledku v podobě desky „War Machine“ se nijak moc nepodepsala. Kytarista je na album náležitě pyšný, což je znát i z prohlášení, že se jedná o jeho nejlepší desku, ale i z toho, že na bubenickou stoličku usadil jednoho z nejlepších hráčů žánru Paula Bostapha. Chris o něm prozradil, že Bostaph čerstvě opustil kapelu Kerryho Kinga a chystá se ..více

[rozhovory]

[01.12.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

CEMETERY SKYLINE - Nordic Gothic

Budeme-li hledat album, které by letos mohlo kandidovat na největší překvapení roku, do osudí se zcela jistě dostane projekt Cemetery Skyline (není na místě zatím hovořit o kapele, vzhledem k tomu, že se pětice muzikantů zatím tváří, že živá vystoupení sice budou, ale spíš jako výjimečná záležitost – uvidíme, jak dlouho jim tohle přesvědčení vydrží). Překvapivých je na něm několik složek – sestava, styl i osobité uchopení žánru. ..více

[recenze]

[30.11.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

MOGGS MOTEL - Moggs Motel

Konec UFO, který je, zdá se, definitivní, proběhl docela podivně, neboť zpěvák Phil Mogg kapelu už opustil s odkazem na zdravotní problémy. Je mu šestasedmdesát, na nějaký neduh má nárok, jeho přístup však spoluhráče, mezi nimiž byl i bubeník Andy Parker, který to s Philem táhl celou dobu, trochu zaskočil. Ještě více překvapující je, že Mogg kariéru nepověsil na hřebík, jak původně deklaroval, ale postavil si novou kapelu, do jejíhož názvu vetkl své jméno...více

[recenze]

[30.11.2024]

[Jan Skala]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]

VOODOO CIRCLE - Hail To The King

„Voodoo Circle se nesnaží zamaskovat své vlivy a vědomě následují stopy ikonických kapel“. Pokud se oficiálně zaštítíte podobným prohlášením, alespoň částečně otupíte zlé jazyky, které by měly potřebu otloukat vám o hlavu, že po slavnějších kolezích pokukujete příliš okatě. Ale u Alexe Beyrodta a Voodoo Circle pošilhávání po Whitesnake či Rainbow stejně nikoho nepřekvapí (a snad ani nepohorší). Alex před lety objevil ideálního parťáka, frontmana Davida Readmana..více

[recenze]

[29.11.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]

LINKIN PARK - From Zero

To, co ještě před nedávnem vypadalo jako čirá utopie, je skutečností. Linkin Park jsou zpět a dokonce s novou deskou, která si klade za cíl konkurovat nejlepším dílům, ačkoliv je jasné, že vrcholu, jakého dosáhl debut „Hybrid Theory“ a s odřenýma ušima i následující „Meteora“ nemůže být už dosaženo. Nejen proto, že Linkin Park jsou už jinou kapelou. Nemají ve svém středu zesnulého Chestera Benningtona, po jehož sebevraždě se zdálo, ..více

[recenze]

[29.11.2024]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 6,5/10]

Jack RUSSELL - For You

Začátek milénia nebyl pro Great White ani Jacka Russella nejlepší dobou. Kapela byla v koncích, když ji opustili skoro všichni členové, Jack lepil sestavu, jak to šlo, i jeho osobní život byl v troskách. Procházel rozvodem, zemřel mu otec a až po uši spadl do starých návyků, ať už se jednalo o drogy nebo alkohol. Kapele a managementu Great White oznámil, že odchází na sólovou dráhu. Ne tak, jako v roce 1995, kdy natočil „Shelter Me“, ale tentokrát bez berliček kapely a bez jakékoliv účasti jejích členů. ..více

[recenze]

[28.11.2024]

[Jan Skala]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

RISK - Turpitude

Hanebnost? No dobrá, jestli to tak vnímáte… Název pátého (a posledního) alba Risk je dvojsečný – v kontextu celé diskografie kapely je užití pojmu „Turpitude“ částečně na místě, pokud se Mikušově partě dalo v průběhu intenzivní životní pětiletky něco na jednotlivých albech vyčítat, je „Turpitude“ jakýmsi přehledem toho, co se kapele ne úplně vydařilo. Ztratila se sranda a živočišnost prvních desek, ztratila se atmosféra desky „The Reborn“. Nápady byly značně vylouhované, na Heimiho Mikuse jako by po dvaceti letech na scéně ..více

[recenze]

[28.11.2024]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 4,5/10]

SIX DEGREES OF SEPARATION - Never After

Listen
can you hear it?
that noise
tastes of panic and fear…


Ať řeknu o novince Six Degreeds Of Separation „Never After“ cokoliv, všechno bude pravda (a všechno může to být použito proti mně)...více

[recenze]

[27.11.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]

Timo TOLKKI - Classical Variations and Themes 2​:​ Ultima Thule

Občas se sice může zdát, že nepsaný bůh druhé power metalové vlny zmizel do ústraní, opak je ale pravdou. Kdysi geniální skladatel neustále kuje pikle, jak zasednout zpět na piedestal, přičemž je to téměř vždy spjato s návratem k nejslavnější éře "jeho" Stratovarius. Svým způsobem to platí i pro nové album, na kterém se Tolkki věnuje "klasickým tématům a variacím". Jde již o druhý díl, k nalezení první části musíme po časové ose putovat přesně o třicet let zpět, tedy do roku 1994. ..více

[recenze]

[27.11.2024]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 5/10]

SÓLSTAFIR - Hin Helga Kvol

Islanďania Sólstafir pripravili pestrofarebne hudobnú dávku svojej nádhernej palety aj v roku 2024. Nový album, ktorý vychádza po štyroch rokoch od ostatného zárezu, dostal názov „Hin Helga Kvol“. Použitie slova pestrofarebné nie je náhoda. Piesne na novinke sú veľmi rozmanité a širokospektrálne putovanie skrz rôzne škatuľky a štýly sú asi to najkrajšie, ktoré okrem silnej melodickosti v sebe Sólstafir nosia. Album je nahratý v ich rodnom islandskom jazyku...více

[recenze]

[26.11.2024]

[Ján Marton]

[1 komentář]

[hodnocení: 9,5/10]

PRIMAL SCREAM - Come Ahead

S Primal Scream to fanoušci nikdy neměli jednoduché. Kapela se skrze původní folk rock během pár let vypracovala ve stěžejní kapelu britské kytarové scény, ale jen co s eponymním druhým albem dosáhla uznání v rockových kruzích, přišla s tanečně orientovaným počinem „Screamadelica“, které jí vystřelilo ke hvězdám v rámci zvýšeného zájmu o elektronickou hudbu. Velký úspěch kapelu čekal i s dalším dílem, hard rockovým počinem „Give Out But Don`t Give Up“, ..více

[recenze]

[26.11.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

SUNSTORM - Restless Fight

Parta Sunstorm prošla ve své dosavadní historii tolika personálními změnami, že její název dává smysl už leda pro statistiky firmy Frontiers Records, která to před lety všechno vymyslela. Úspěch eponymního debutu byl ovšem tak velký, že se label projektu Sunstorm prostě nechce vzdát, což fanoušci melodického rocku sledují s pobaveným odstupem. Nemají přitom co ztratit, takže se můžou bez obav pustit do poslechu nového alba s titulem "Reckless Fight", ..více

[recenze]

[25.11.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

SLADE - Till Deaf Do Us Part

Když se Slade v srpnu představili na festivalu Monsters Of Rock v Castle Donnington, byl to definitivní krok k návratu na scénu, o němž se hovořilo už od koncertu v Readingu rok předtím. Deska „We`ll Bring The House Down“ sice ještě přesvědčit nedokázala, ovšem stejnojmenný singl naznačil, že se ledy začínají lámat. „Všechno šlo dobře a od Donningtonu nás považovali za heavy metalovou kapelu,“ řekl při vzpomínkách na začátek osmdesátých let bubeník Don Powell...více

[recenze]

[25.11.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]

THANATEROS - Tranceforming

Před třiadvaceti lety vstoupili gotičtí folkaři Thanateros na scénu albem „The First Rite“, jež zasvětili magii, uctívání přírody, starých bohů a šamanismu. Ne, že by se na následujících pěti albech těmto tématům zcela vyhýbali, ale že výběr námětu na debutu nebyl náhodný, podtrhli až letos s novinkou „Tranceforming“. A stejně jako při vymýšlení názvu kapely prokázali, že jim nechybí důvtip a smysl pro hravost (jméno Thanateros je sloučeninou jména boha smrti (Thanatos)..více

[recenze]

[24.11.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

Jiří URBAN (ARAKAIN) - Příklon k hard rocku byl naše zklidnění a konec spěchání

Po zásadních počinech „Thrash The Trash“, „Schizofrenie“ a „Apage Satanas“ došlo při průletu diskografií Arakainu i na nové vydání alba „S.O.S“ z roku 1996. To nemá takový status jako zmíněné tři desky, ale rozhodně patří do zlaté pokladnice Arakainu. Když deska původně vyšla, měl Arakain pevně ukotvené místo na české hudební scéně, a co se týče tvrdé hudby, stále byl jejím tahounem i přes řadu trendů, ať šlo o grunge, alternativní rock či death metal, které se v polovině devadesátých let ..více

[rozhovory]

[24.11.2024]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

ALKONOST - Дар саламандры

Historie tatarstánců Alkonost se začala psát už téměř před třiceti lety. Projíždět kompletní seznam těch, kteří za tuhle dobu kapelou prošli, by zabralo hodně dlouhou dobu, podstatná jsou však dvě jména – kytarista Andrey Losev (tehdy ještě po pseudonymem Elk) v druhé polovině roku 1995 rozběhl vlastní projekt, v němž se chtěl zaměřit na středověkou evropskou hudbu a ruské lidové melodie, a když se mu o rok později podařilo dát dohromady muzikanty, kteří měli podobnou touhu, vznikli Alkonost. V roce 2012 se k Alkonost ..více

[recenze]

[23.11.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]